Největší a nejchlupatější. Brněnský vědec popsal nový druh sklípkana

Nový druh sklípkana Trichopelma grande objevili na západě Kuby vědci David Ortiz z Masarykovy univerzity v Česku a Elier Fonseca z Kubánské zoologické společnosti. Patří mezi takzvané sklepouny a je mezi nimi nejen největší, ale i nejchlupatější.

Česky by se nově objevený sklípkan jmenoval sklepoun obří, oficiální české jméno ale zatím nemá. Měří na délku přes deset centimetrů.

Vědci zkoumali sklípkany na ostrovech Velkých Antil, tedy na Kubě, Hispaniole, Jamajce a Portoriku. Tyto ostrovy sice byly kdysi propojeny a mají mnoho společných geografických znaků, ale už miliony let jsou od sebe oddělené. Tato dlouhodobá izolace s mnohdy nepřekonatelnými přírodními bariérami umožňuje, aby se druhy na každém ostrově vyvíjely svým vlastním jedinečným směrem. Vznikají tak sice příbuzné, ale velmi odlišné druhy. Týká se to i sklípkanů.

Sklípkanům se lidově říká nesprávně tarantule. Tento název přísluší původně pavoukům z čeledi slíďákovití, které poprvé popsal Carl von Linné a podle lokality výskytu v jihoitalské provincii Tarent je pojmenoval aranea tarantula.

„Okouzlující, nebo děsivý“

Sklepouni jsou si velmi podobní, takže biologové museli ze vzorků získat DNA, a teprve jejím porovnáním zjistili, o jakého tvora se vlastně jedná. Ukázalo se, že nejbližším žijícím příbuzným nově popsaného tvora je kostarický sklepoun Trichopelma laselva.

Nový druh má podle studie několik jedinečných znaků. Dospělí samci mají na střední a spodní části nohou množství dlouhých chlupů, které jim dodávají vzhled připomínající peří, což je atribut typický pro sklípkany žijící na stromech a velmi neobvyklý pro druhy žijící na zemi.

A to je právě zvláštní, protože Trichopelma grande nebyla nalezena na stromech, ale spíše v pastičkách na zemi. Vzhledem se liší i kresbou na těle: Na břiše je zřetelná kresba skvrn, nápadných je šest tmavších a světlejších příčných pruhů na hřbetní straně břicha, které jsou uprostřed odděleny jedním podélným světlým pruhem.

Trichopelma grande
Zdroj: Journal of Natural History/David Ortiz

Horní část pavouka je po okrajích pokryta hustými kaštanově hnědými chloupky, zatímco střed zůstává hladký a bez chloupků a vyniká jeho tmavě hnědý povrch. Velikost hlavy daleko převyšuje ostatní známé druhy tohoto rodu a dodává mu vzhled, „který na oko pozorovatele působí buď okouzlujícím, nebo děsivým dojmem,“ popisují autoři.

Všechny exempláře byly nalezeny v relativně malé oblasti v národním parku Viñales, který je ohniskem biologické rozmanitosti na západě Kuby. Všechny čtyři odchycené exempláře se našly asi dvacet kilometrů od sebe, což naznačuje potenciálně omezené rozšíření. „Zjevná vzácnost tohoto charakteristického druhu spolu s jeho omezeným areálem výskytu vyvolává potenciální obavy o jeho ochranu,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...